2015 READING CHALLENGE

Zdravím v novém roce! A hned mám skvělou novinu!
Jak víte, každý si dává předsevzetí, nebo aspoň většina z nás. Začátek roku je takové pozitivní období, kdy se lidem zdá, že začínají s čistým štítem a mohou napravit všechny chyby, co udělali v roce minulém. Asi mezi tyto beznadějné naivní lidi patřím také, jelikož i já jsem se nechala strhnout. A mám v hlavě takovéhle zbytečnosti hned dvě!
První je to, co si po vánočním období říká 51% lidí. ZHUBNU! Zatím se moc nedaří, ale to je prostý detail. Druhá věc na mém velice krátkém seznamu je tzv. reading challenge. Pro ty, kteří nerozumí, čtecí výzva.
Jedná se o to, že na internetu lze nalézt různé seznamy, dle kterých volit knihy v letošním roce. Ale nenajdete tam přesně popsané knihy, které si máte zvolit. Místo toho tam lze nalézt věci jako přečíst knihu od ženské autorky, knihu z roku vašeho narození, zakázanou knihu a spoustu dalších. Dle nich si volíte knihy, které tuto položku splňují.
Pro možnou inspiraci přidávám seznam mnou vybraných děl, která hodlám přečíst.

KNIHA, KTERÁ MÁ VÍCE NEŽ 500 STRAN
KLASICKÁ ROMANCE - Pýcha a předsudek, J. Austen
KNIHA, KTERÁ SE STALA FILMEM - Petrolejové lampy, J. Havlíček
KNIHA VYDANÁ TENTO ROK
KNIHA S ČÍSLEM V NÁZVU - Bylo nás pět, K. Poláček
KNIHA NAPSANÁ NĚKÝM POD TŘICET - Těžká hodina, J. Wolker
KNIHA S POSTAVAMI, KTERÉ NEPATŘÍ MEZI LIDI - Farma zvířat, G. Orwell
VTIPNÁ KNIHA
KNIHA OD ŽENSKÉ AUTORKY - Malé ženy, L. M. Alcott
MYSTERII NEBO THRILLER
KNIHA S JEDNOSLOVNÝM NÁZVEM - Lolita, V. Nabokov
KNIHA POVÍDEK - Slečna Fifi a jiné povídky, G de Maupassant
KNIHA, JEJÍŽ DĚJ SE ODEHRÁVÁ V JINÉ ZEMI
KNIHA NEPATŘÍCÍ MEZI FIKCI - My děti ze stanice Zoo, C. V. Felscherinow
POPULÁRNÍ KNIHA, KTERÁ JE AUTOROVOU PRVOTINOU - Hledání Aljašky, J. Green
KNIHA OD OBLÍBENÉHO AUTORA, KTEROU JSTE JEŠTĚ NEČETLI - Příběhy Arthura Gordona Pyma, E. A. Poe
KNIHA DOPORUČENÁ PŘÍTELEM
KNIHA, KTERÁ VYHRÁLA PULITZEROVU CENU - Jako zabít ptáčka, H. Lee
KNIHA PODLE SKUTEČNÉHO PŘÍBĚHU - Deník Anny Frankové, A. Frank
KNIHA NA KONCI VAŠEHO SEZNAMU KNIH, KTERÉ CHCETE PŘEČÍST
KNIHA, KTEROU MÁ RÁDA VAŠE MATKA - Divá Bára, B. Němcová
KNIHA, KTERÁ VÁS DĚSÍ - Řbitov zvířátek, S. King
KNIHA STARÁ VICE NEŽ STO LET - Lakomec, Molier
KNIHU ZCELA ZALOŽENOU NA SVOJÍ OBÁLCE
KNIHA, KTEROU JSTE MĚL PŘEČÍST VE ŠKOLE, ALE NEUDĚLAL TO
MEMOÁR
KNIHA, KTEROU LZE DOČÍST ZA JEDEN DEN - Krysař, V. Dyk
KNIHA S ANTONYMY V NÁZVU
KNIHA Z PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSTE VŽDY CHTĚLI NAVŠTÍVIT
KNIHA, KTERÁ VYŠLA V ROCE VAŠEHO NAROZENÍ - Skafandr a motýl, J.-D. Bauby
KNIHA SE ŠPATNÝMI RECENZEMI
TRILOGIE
KNIHA Z VAŠEHO DĚTSTVÍ - O rackovi a kočce, která ho naučila létat, L. Sepúlveda
KNIHA S MILOSTNÝM TROJÚHELNÍKEM - Anna Kareninova, L. N. Tolstoj
KNIHA, KTERÁ SE ODEHRÁVÁ V BUDOUCNOSTI - 451 stupňů Fahrneheita, R. Bradbury
KNIHA, KTERÁ SE ODEHRÁVÁ NA STŘEDNÍ ŠKOLE - Ten, kdo stojí v koutě, S. Chbosky
KNIHA S BARVOU V NÁZVU - Bílá nemoc, K. čAPEK
KNIHA, KTERÁ VÁS ROZBREČELA - Sophiina volba, W. Styron
KNIHA S KOUZLEM - Květy zla, Ch. Baudelaire
GRAFICKÁ NOVELA - Maus, A. Spiegelman
KNIHU OD AUTORA, KTERÉ JSTE JEŠTĚ NIKDY NEČETLI - Postřižiny, B. Hrabal
KNIHA, KTEROU VLASTNÍTE, ALE NIKDY JSTE SI JI NEPŘEČETLI - Psohlavci, A. Jirásek
KNIHA, KTERÁ SE ODEHRÁVÁ VE VAŠEM MĚSTĚ
KNIHA, KTERÁ BYLA PŮVODNĚ NAPSÁNA V JINÉM JAZYCE - Proměna, F. Kafka
KNIHA, KTERÁ SE ODEHRÁVÁ BĚHEM VÁNOC - Vánoční koleda, Ch. Dickens
KNIHA OD AUTORA, KTERÝ MÁ STEJNÉ INICIÁLY JAKO VY
HRA - Romeo a Julie, W. Shakespear
ZAKÁZANÁ KNIHA
KNIHA ZALOŽENA NEBO PROMĚNĚNA V TELEVIZNÍ SHOW - Hra o trůny, G. R. R. Martin
KNIHA, KTEROU JSTE ZAČALI, ALE NEDOČETLI - Válka s mloky, K. Čapek

Knihy budu do seznamu postupně přidávat.
Tak si počkejte.

Recovery aneb náprava je těžká

Nikdy jsem si nemyslela, že se můj lifestylový blog zvrhne v něco jiného, ale je to tu. Vítejte na mém takzvaném "recovery" blogu. Je to tak. Uznala jsem, že můj životní styl není perfektní. Buď se záchvatově přejídám (dnes) nebo jím tak, že skoro nejím (většinu dní v týdnu). Nakonec lituji obojího, ale to přejídání mě trápí více. A tak jsem se rozhodla si dát poslední šanci. Pokud se mi tohle nepodaří, asi to začnu řešit s někým, kdo na to má kvalifikaci, aby mi pomohl se naučit správně jíst. Bohužel nápravu svého stolování začínám každou neděli, jelikož se ve mně každou neděli něco hne, já toho spořádám za tři a zbytek týdne to "doháním" tak, že jsem schopná bez výčitek do sebe vpravit maximálně 1000 kalorií. :) A takhle už žít nechci!
Je sice krásné, že mám dole 11 kilogramů, je nádhera, že mi každý chválí postavu, jak mi to sluší, ptají se, kolik mám už dole a jak jsem to udělala. Lichotí mi to, nebudu lhát. Ráda také rozdávám ostatním rady, jak by měli správně jíst. Ironické však je, že já sama to nejsem schopná vůbec dodržovat. Více mi sejde na tom, jestli se pořádně stravují ostatní, než já. Úplně na sebe kašlu. Navíc mám už docela dlouhý seznam jídel, kterých se nepřímo bojím.
Když tak vzpomínám, jak jsem dříve ráda pekla, jedla a nedělalo mi problém se nacpat bez výčitek zmrzlinou... Jo, je mi to líto. Je mi líto, že už nemůžu sníst jediné "nezdravé" jídlo bez toho, abych neměla výčitky svědomí, abych si okamžitě nechtěla jít zaběhat, abych se za sebe nestyděla, aby se mi aspoň jednou na mysli neobjevila myšlenka na zvracení... Kam jsem se to dostala?
Tudíž jsme se rozhodla, že se polepším. Přestanu nutit mamku,a by si o mně dělala starosti... aby si o mně kdokoliv dělal starosti, protože jsme nezdravě bledá, málo jím, hodně sportuji...

Prý trvá 21 dní, aby se z něčeho stal zvyk. A ten můj začne zítra. Dnešní přejídání si odpustím. Jsme sice 500 kalorií nad normou (vidíte? Už zase!), ale to nevadí, pro tentokráte. Nechám to plavat a neoddělám si na další den koleno angličáky, dřepy, lunges a spoustou dalších důvěrně známých cviků... Odpustím si, nechám to plavat.
Následujících 21 dní budu přidávat každý den článek. O tom, jak mi to jde, jak se mi daří. přidám i seznam "fear foods". Doufám, že vás moje plky ohledně zdravé výživy a mojí váhy nebudou moc otravovat. podporu samozřejmě uvítám! :D Bude se hodit.

Dávám si poslední šanci. Upřímně, moc si nevěřím, že jsem toho schopná. Ale zkusit se má všechno. Už několikrát jsem sama sebe přesvědčila, že jsem schopná něčeho, co bych nečekala, že dokážu. Tak mě ještě jedno překvapení nezabije. Snad.

Bětka

Nový rok, předsevzetí a podobné věci, které si nikdo nepamatuje

Tak je to tady, odpočítáváme poslední hodiny, minuty, vteřiny a nanovteřiny (existuje něco takového?) do konce roku 2013. A já musím podotknout, že ač ten rok, s tou ošklivou číslovkou, které se někteří z nás děsí, dopadl dobře. Nebojím se říci, že dopadl přímo výborně! Ač valně nezačal. Aspoň pro mě. Nerada vzpomínám na závěr 2012 a začátek letošku, tedy Silvestr, ze zcela osobních důvodů, které nebudu rozmazávat takhle moc veřejně. Třebas někdy jindy.
Začátek těžký, průběh ucházející. V srpnu se to celé nádherně zvrtlo a já mám od té doby o jeden důvod více, proč se usmívat. Ač jich je asi sto. Od rodiny počínaje, přes přátele, knihy, zážitky a spánkem konče. To vše mi letos udělalo radost. Takže bych vám tu ty věci ráda shrnula do krátkého seznamu nejdůležitějších bodů v mém letošním životě:

1. Poprvé v životě jsem byla za mořem. Londýn, Anglie, kdyby vás to zajímalo.
2. Můj první článek v novinách.
3. Začala jsem se aktivně věnovat sportu bez toho, abych se na to po týdnu vykašlala.
4. Zhubnutí.
5. Našla jsem si konečně druhého do páru.
6. Zlepšení v matematice. Věřte či ne, je to úspěch na úspěchy!
7. Začalo mě bavit vaření.
8. Více se angažuji v domácích pracích, což dělá radost mně i mamce.
9. Naučila jsem se stojku.
10. A konečně, přesáhnutí 300 followers na tumblru!

Tímto vám chci popřát jen to nejlepší do Nového roku! pokud smíte legálně pít, zapijte to pořádně! Pokud nemůžete, zapijte to trochu! Ať se vám nic nestane při ohňostroji, nepoblázníte ránami moc psů, neztratíte peněženku, klíče, mobil nebo hlavu. Opatrujte se, hodně lásky, zdraví, úspěchů a opět vám napíšu v roce 2014!

Nechť vás provází štěstěna.
Bětka

Recept: Banana bread aneb Banánový chléb

Celé prázdniny jsem se ještě k pečení nedostala a tak jsem se rozhodla pro veliký comeback! Jakožto milovnice banánů, které jsou snad všude ve slevách, takže jich doma máme požehnaně, mé pozornosti neunikla novinka, tzv. Banana bread. Jedná se o cosi jako chléb, řez, buchtu... Hlavní přísadou jsou každopádně banány. Zkusila jsem a nyní bych se ráda podělila o recept.

Připravte si:

• 3 oloupané banány
• 1 šálek celozrnné mouky
• 2 vejce
• 1 čajovou lžičku jedlé sody
• 1/4 čajové lžičky skořice
• 2 polévkové lžíce medu
• 2 polévkové lžíce másla či jiného tuku
• trochu mléka
• trochu citronové šťávy
• mandle, kokos, vlašské ořechy, sušené ovoce.... na ozdobu či přimíchání do těsta dle volby

Postup:

1. V jedné misce smícháme sypké přísady. tedy mouku, jedlou sodu a skořici.
2. V druhé misce si rozmačkáme vidličkou oloupané banány ke kterým přidáme máslo, které doporučuji si před tím rozpustit, vejce a med.
3. Banánovou směs přilijeme k mouce a spol. Pořádně promícháme, dokud nedostaneme kašovitou směs. Mně se ta moje zdála příliš tuhá, tak jsem přilila zhruba 20 ml mléka a přikápla asi jednu čajovou lžičku citronové šťávy.
4. Vložíme do předehřáté trouby na 180° a pečeme minimálně hodinu. Nezapomínáme průběžně kontrolovat. Zda-li je náš chléb hotový zjistíme pomocí párátka či špejle.

U nás ho polovina zmizela do deseti minut a to žijeme pouezv domácnosti dvou. Musím tedy podotknout, že vážně stojí za to!

Dobrou chuť,

Bětka

Jak na to: Vánoční přejídání

Ne každému z nás bylo do vínku naděleno, aby si i po kamionu plném koblih udržel štíhlou postavu. Například já. Ač mám od června dole zhruba devět kilogramů, dvě až šest konfekčních velikostí a prsa z céček na béčka, Vánoce mi to dosti kazí. Začalo to Štědrým dnem, kdy jsem si povolila cukroví, které jsme si tak dlouho odpírala a nakonec to skončilo tak, že jsme ho sama snědla celý tác po večeři. Ano, pocit viny se dostavil, řešila jsem to tak dlouho, až mi i má vlastní maminka řekla, ať toho nechám, že už ty moje řeči nemůže dál poslouchat a když toho tolik lituju, tak ať to už nejím.
K dnešnímu obědu udělala navíc svíčkovou, takže můj krásně začatý den zdravou, nízkokalorickou snídaní, čtvrthodinou cvičení na zahřátí a následným během, byl kompletně zničen talířem svíčkové se šesti (Ne, nedokážu tomuto lákadlu odolat a vždy svůj boj prohraji již v prvním kole...) . Naštěstí mě čeká ještě pár videí mojí oblíbené cvičitelky, Cassey Ho, která mě z tohoto deliria snad dostane a já si užiju večeři tak,  jak by se jídlo užívati mělo. :)

Proto bych ráda sestavila seznam, jak by se dle mého názoru dalo předcházet přejídání. Ano, je toho plný internet, ale já vám můžu zaručit, že to ozkouším a následně podám hlášení, jak moc to funguje.

1. Pít hodně vody - Já ji nejradši piji hezky studenou. Ať během cvičení nebo po něm. K snídani, k večeři, k obědu. Chce to hodně vody! Všichni doporučují skleničku po a skleničku před jídlem, aby se předešlo přejídání a následnému docpávání, avšak nutno podotknout, že ne každý si na to vzpomene, že? :)
2. Nevyhýbat se cukroví - Cože? Ano, skutečně! Přeci jen je to na těch svátcích skvělé! Dáte si s tím práci, napečete, tak proč si potom kapku nedopřát? Já si například vždy dám jeden až dva kousky hezky ke snídani. :) Nejen že mě těší, jak se mi to povedlo, ale navíc tělo po ránu potřebuje cukry, aby se nastartovalo a když si poté jdete zacvičit, jako já, dodá vám to pořádnou dávku energie! :)
3. Pohyb! - Není pochyb, že pohyb s velkým Pé je zdravý. Prospívá tělu, duchu i vašemu okolí. Na chvíli se vás zbaví, když se jdete proběhnou, projít, vyvenčit psa... Ano, tak málo stačí. Vyjděte si na procházku, nadýchejte se ranního vzduchu při běhu, maličko si zaposilujte s lahvemi vody, pokud nemáte činky, dělejte sedy lehy. Zkrátka se hýbejte! 
4. Všeho s mírou - Sváteční jídlo je skvělé. Avšak většinou kalorická bomba. To neznamená, že by jste se ho měli úplně vzdát! Všeho moc škodí, ale pokud dokážete své chutě držet na uzdě a místo plného talíře bramborového salátu si dáte jedu, dvě lžíce, nenapáchá to takové "škody".
5. Hlavně se netrestat - Tak, teď jsem toho snědla tolik, že bych neměla zbytek dne jíst a ještě tak dvě hodiny nonstop cvičit, dokud nepadnu mrtvá k zemi. NE! Takhle rozhodně ne a ještě jednou ne! každý občas šlápne vedle! Ale nemůžete přeci zahodit celý svůj pokrok kvůli dni, jenž jste strávili hodováním. Chutnalo vám to? Chutnalo! Tak jaképak copak! navíc už se stalo. Dejte si raději sklenici vody, protáhněte se a vyražte ven do přírody. Nemá cenu se trestat a už vůbec ne to nějak nepřirozeně dostávat ven!
6. Dejte to na místa, kam nedosáhnete - Kupodivu, funguje to. Tác s perníčky je u nás doma téměř dva metry nad zemí, nevidím na něj a tudíž na ně nemám tak velkou chuť. Navíc jakožto člověk od přírody se sklony k lenosti se po nich ani nenatahuji.
7. Věci na uzobávání si přesně odměřte - Vemte si talířek nebo mističku, nandejte do ní přesný počet toho, co vlastně chcete sníst a hurá do toho!

Svátkům zdar a plným břichům téže!
Bětka

Vánoce, Vánoce...

Přesně za měsíc! přesně za měsíc bude ten den, který všichni očekáváme cel rok! A výjmečně to není začátek prázdnin. Ano, již slyším cinkat zvonečky, v hlavě mi znějí koledy, představuji si, jaký bude vánoční stromeček a jak se neudusit kostí z kapra. Možná právě to zapříčinilo, že jsem se dala do pečení. A to rovnou do perníčků!

Dozajista v nejbližší době přidám recept, abych se s vámi podělila, nakazila vás tou vánoční náladou a nebyla sama za blázna mezi příčetnými.

A ano, nebojte se. V sobotu napečeno, v neděli snědeno, nebudete toho určitě litovat. Zatím za ně sklízím jen samou chválu, avšak pouze v okruhu svých blízkých, protože jsem je ani nestihla dát ochutnat jiným a už jsou skoro všechny pryč. Přísahám, ještě se mi nestalo, aby se nějaký počin z mé kulinářské dílny setkal s tak pozitivní odezvou od ochutnavačů.

A kdyby jste se ptali, tak ne, vůbec nejsem přirozeně chlubivý narcistický typ, vůbec. A abych se vám omluvila, byla jsem nemocná. Proto ta nečinnost. Nebojte! Už jsme zase fit, do perníčků jsem bacily neprskala a zítra si zase zaběhám. Nikdy jsem se na nic tak netěšila, jako na obyčejný běh v mých DARTech.

Takže tady máte zhruba souhrn uplynulého týdne, kdy se nic nestalo, pouze jsem spala a všichni byli šťastni.

TAK JE TO TADY

Pamatuje si to? není to dlouho, kdy jsem si stěžovala na akutní nedostatek odhodlání vyslovit tři slova, která možná říkáme moc často. A bez významu. Ano, přiznávám, děsí mě, že jednou budu mezi těmi, co to říkají a nemyslí to vážně. Děsí mě to jako něco, co by se mohlo přihodit...
Ale pojďme na chvíli hodit starosti za hlavu. Proč?
Chystejte slavobrány, sestavte kapelu, publikum nechť začne tleskat... JE TO TADY!

V sobotu, v Merlin ví kolik hodin jsme poprvé ta magická slovíčka uslyšela. Zhruba v půl deváté večer, v potemnělé místnosti, protože to se prý k sledování hororu hodí (Očekávejte recenzi!), ač můj vyděšený výraz to moc nepodporoval, jelikož při hororech preferuji bezpečí denního světla. Jen já, on a počítač na stole. Vlastně ještě musím připočítat Harryho Pottera aka Daniela Radcliffa aka toho cápka z filmu. Ten byl svědkem toho, co se stalo. Možná čekáte něco pikantního, ale nenechte se mýlit! Bylo to ještě lepší. Skutečně mě totiž potěšilo, že jsem to slyšela zrovna sedíc na židli, stupidně se smějíc vlastnímu ještě stupidnějšímu vtipu.

Miluju tě.

Prvotní překvapení, následované infarktovým stavem a dalším překvapením rychle vystřídala čistá radost, jakou může mít například malé dítě stojící před Vánočním stromkem. Takový ten pocit, když vám srdce poskočí a vám je náhle neskonale jedno, že jste rozcuchaní po lechtací válce, vaše ponožky neladí se zbytkem oblečení, pravděpodobně jste červení až za ušima a ještě jste prodělali trapný záchvat smíchu díky tomu, že si děláte legraci z nebohého hlavního hrdiny, vdovce.
Hned poté se pravděpodobně sami sebe zeptáte: „Slyším dobře? Cože to řekl? Cože mě? Cože?”.
Ano, slyšíte dobře, ne-li výborně, řekl "Miluju tě.", miluje vás.
Odpověď je snadná, ovšem pro úplnost, je hezčí odpovědět "Já tě miluju taky. Já miluju tebe. Mluju tě." a podobně, než "Já tebe taky.". Ale to je detail, protože nejhezčí je slyšet, že vás někdo má skutečně rád. Tudíž by to tomu druhému mělo být jedno, v jaké formě to podáte, hlavní je, že vůbec seberete odvahu. A mně se to povedlo.

Takže byly zabity (s láskou) dvě mouchy najednou.

Ne, vůbec se nechlubím.

Dobře, možná trošku...


♥